Úryvky z knihy Bohumíra Nechvátala - 50 let českého sportu v Jihlavě
V roce 1892 byla založena jihlavská tělocvičná jednota Sokol. Rok poté
vznikl sokolský odbor cyklistů za předsednictví J. Máši. Později v roce
1909 byl založen "Spolek pro zimní hry", který si o tři roky později
zbudoval první chatu na Čeřínku. Pokračováním
tohoto spolku byl "Turistický klub Čeřínek" založený v roce
1920, který v roce 1923 otevřel slavnostně novou, lepší chatu na Čeřínku.
V roce 1909 vyběhli první odvážliví průkopníci s balónem na volný
prostor a začali se zabývat něčím, co se podobalo dnešní kopané. První
zmínku o lehké atletice jsem v brožuře pana Nechvátala našel v roce 1913.
V létě tohoto roku bylo započato s tréninkem lehké atletiky a české házené
a počal se formovat i tenis, což bylo umožněno koupí tenisových rekvizit
od dr. Červeného za 40 korun. Žel rok 1914, i když slibně začal, znamenal
na dlouhých pět let úplné odmlčení sportu. Po první světové válce v
roce 1919 byl uspořádán Sportovní den se společenským večírkem. Ke zdaru
akce značně přispěli i lehcí atleti. Velký kus práce pro český sport v
Jihlavě vykonal ředitel Jan Houska, který byl v roce 1921 zvolen předsedou
klubu a tuto funkci vykonával až do roku 1924, kdy opustil Jihlavu. Mimo jiné
má lví podíl na vybudování hřiště u bývalé kraj. soudu.
V lednu 1921 uspořádal německý klub FK Rapid, předchůdce pozdějšího
DCF Iglau , velký turnaj v zápase řeckořímském. Zápasy se odbývaly v
hotelu Čáp. za znamenité účasti. Dostavil se mistr Gustav Frištejnský,
proslulý mistr Steinbach z Vídně, Maďar Venger a další významní borci.
2.10.1921 uspořádal SK Jihlava národní závody, na kterých byly docíleny
některé pěkné výsledky. Tak Bockschneider z N. Brodu uběhl 7 km za 24,04
min, Jeřábek z Třebíče zvítězil v běhu na 100 m za 11,9 a 400 m za 55
vteřin. Třebíčský Vladyka docílil ve vrhu koulí 10,35m , v disku Svoboda
z Brna 34,05 m a vojín Štěpán zapíchl oštěp na značku 41,05 m. Pravda,
dnes by tyto výkony ani zdaleka nestačily na krajské rekordy, ale berme také
v úvahu, že našemu vynikajícímu atletu Jandovi - Sukovi stačilo kdysi 37 m
k získání olympijské stříbrné medaile v hodu diskem.
Sportovní sezóna roku 1922 byla zahájena poněkud na tehdejší poměry
neobvyklým způsobem. Zahájení provedl vrchní železniční lékař dr.
Havelka již v únoru bezplatnou prohlídkou "dámského" a atletického
odboru a na jeho doporučení zavedl výbor SK Jihlava povinné lékařské
prohlídky všech aktivních sportovců. V každém případě pokrokové
rozhodnutí, jež stojí za zmínku.
V březnu se již sportovalo na hřišti a o zdárný počátek se svorně
postarali lehcí atleti, házenkářky a fotbalisté. Zvláště lehká atletika
slavila v té době velké úspěchy a činnost tohoto odboru kulminovala.
Velkou zásluhu na rozvoji " královny sportu" měl v SK Jihlava známý
závodník Vojíř, někdejší účastník olympiády v Antverpách a
odchovanec pražské Slávie. Podařilo se mu pilným tréninkem sestavit
vyrovnané mužstvo, jež dosahovalo dobrých výsledků, jako dvojího vítězství
nad YMCA České Budějovice, remízy s Achilem Třebíč a dobrých výkonů
jednotlivců na různých závodech. Významné dva podniky uspořádali lehcí
atleti v srpnu 1923. Pořadatelem prvého byl SK Jihlava a ve velkém národním
turnaji bylo dosaženo několika pěkných výsledků: Černý ze Slavie Praha
uběhl stovku za 11,4 a 200 m za 25 s, Ivo z téhož oddílu docílil ve skoku o
tyči 310 cm, jihlavský Reinisch 253 cm. Ve skoku vysokém zvítězil Mrázek
ze Slávie Praha výkonem 155 cm a v běhu na 400 m vojín Krča za 57,6 vteřin.
O tři týdny později uspořádal SK Makkabi Iglau za účasti Sportovního
spolku Třebíč, Úřednice Karlín a SK Jihlava velké lehkoatletické závody
žen, při kterých došlo ke skutečně historické události. Jihlava se stala
poprvé dějištěm světového rekordu. Mejzlíková z Prahy docílila ve skoku
do dálky 540 cm a tento výkon stačil na světový rekord. V průběhu velkých
bojů došlo i na šest československých rekordů. Jedním z nich byl výkon
v hodu oštěpem jednoruč, když Vlachová docílila 25,30 m. Zajímavou
disciplínou byl tenkrát hod oštěpem obouruč. Neznamená to však, že by závodnice
uchopila oštěp do obou rukou, ale sečítaly se nejdelší body pravou a levou
rukou. V této disciplíně stačilo Olmerové 44,06 m k vítězství. Jak velký
skok učinila ženská lehká atletika, zvláště v technický disciplínách ,
dokazují nám dnes výkony Dany Zátopkové, Černé a dalších.
Další léta znamenala ústup lehkých atletů z vydobytých pozic a
lehkoatletický závodů ubývalo.
Přesto však ještě v roce 1924 uviděla Jihlava zásluhou LA odboru SK
Jihlava slavné atlety poválečných dob. U příležitosti fotbalového střetnutí
SK Jihlava - SK Viktoria Žižkov byli do Jihlavy pozváni Vykoupil z Mor.
Slavie, Nedobitý z AC Sparta, Stárek z Kolína, Mrázek Z Slavie Praha a další.
Docílené výsledky svědčí o výborné konkurenci: na 100 y překonal
Vykoupil časem 9,9 vteřin čs.rekord, Nedobitý uběhl 1500m za 4:38,5 minuty,
v oštěpu Mrázek 49,35m, v disku 33,11 m, dálka Vykoupil 5,56 m, výška Mrázek
172 cm a v kouli Stárek 11,25 m.
Lehcí atleti SK Jihlava uspořádali v květnu 1924 přespolní běh na 4
kilometry. Zvítězil Bártů z SK Telč za 14:58,8 minuty před klubovním
kolegou Křížem, který docílil čas 15 minut. Teprve třetí místo obsadil
Hlavatý z pořádajícího klubu na 15:56 min.
V dalších letech získává na popularitě kopaná a počet členů
fotbalového odboru SK Jihlava čítal koncem roku 1926 již 76 členů. Na
rozvoj kopané doplatila lehká atletika i házená, neb tyto dva sporty během
roku 1926 téměř zanikly.
9.října 1927 byly velké sportovní slavnosti pořádané jihlavskými a německými
sportovní mi kluby. Ranního průvodu z hřiště SK Jihlava se zúčastnilo 20
dětí s koloběžkami a tříkolkami, 22 cyklistů DRC, 8 členů českého
cyklistického klubu, 26 členů slavnostního výboru, hudba hasičská, 7 členů
odboru házené Sportbrüder Iglau, 30 skautů, 22 členů atletického odboru děl.odd.
č. 256, 24 členů atletického odboru 31 pěšího pluku a mnoho dalších zástupců
českých a německých tenisových a fotbalových klubů.
Po delší přestávce se opět ozvali lehcí atleti, ale tentokráte ne již
jako příslušníci SK, ale jihlavského Sokola. V září 1928 uspořádali na
sokolském cvičišti studentské závody, z nichž uvádím některé výsledky:
60 m Penz 7,6 s, 800 m Švengt na 2:30m 3000 m Hrbek za rovných 10 min, dálka
Tesař 533 cm, výška Tesař a Hanzl 148 cm, v kouli opět Tesař 10,46 m, disk
Mezera 34,28 a v oštěpu docílil Bouška 40,52 m.
Lehkoatletický odbor při SK Jihlava po vyvrcholení činnosti v létech
dvacátých , vykazoval rok od roku slabší činnost, až prakticky zanikl. Jen
pravidelné studentské lehkoatletické závody připomínaly kdysi
slavnou minulost jihlavské atletiky.
III. ročník těchto závodů se konal 19. září 1931 na sokolském cvičišti
za deště, na rozmoklé dráze. Na pořadu bylo 11 disciplín a rozdílení cen
vítězům se pozdrželo až do pozdních hodin a muselo být provedeno v záři
elektrického světla.
Někdejší významnější výsledky: 60 m a 100 y Penz za 7,1 resp. 10,8
vteřiny. 800 m Komers za 2:22. výška Žáček, Hanzl a Karnet všichni 148
cm. tyč Andráš a Doležal 295 a v kouli docílil Svoboda 10,74 m.
Až do roku 1934
se hrály hokejové zápasy na kluzišti v Městských
sadech /Heulos/, kde nebylo možno instalovat elektrické osvětlení a hokej se
nemohl hrát ve večerních hodinách, kdy je vlastně pro tuto hru nejpříhodnější
doba. Kluziště nevyhovovalo ani jinak, nebylo oploceno a vznikaly velké finanční
ztráty. Výbor hokejové odboru SK Jihlava rozhodl se proto zříditi kluziště
přímo na hřišti u krajského soudu na tenisových dvorcích a instalovat
elektrické osvětlení.
Rok 1934 začal nešťastně pro turisty. V polovině ledna jim do základu
shořela chata na Čeřínku, slavnostně otevřená roku 1923. Ale již v 9.září
došlo k slavnostnímu znovuotevření turistické chaty, kterého se zúčastnilo
2000 návštěvníků.
Slavný den prožili příslušníci jihlavského Sokola 30.ledna 1936.
Tohoto dne byla jim předána do užívání sokolovna.
Oddíl lehké atletiky byl v ZSJ Modeta Jihlava založen teprve po dokončení
krásné lehkoatletické dráhy na novém stadionu Dynama v Březinových sadech
a jeho příslušníky tvořili téměř výhradně žáci a dorostenci. Lehcí
atleti Dynama byli rozhodnuti pokračovat ve slavné tradici jihlavských lehkých
atletů z dob po prvé světové válce.
